Kdo byli Tři králové a jak vznikla Tříkrálová sbírka

V první polovině měsíce ledna po roční odmlce opět probíhala po celé ČR Tříkrálová sbírka, jejíž výtěžek je určen lidem v nouzi, bez ohledu na jejich vyznání, rasu či národnost. Také v našem městě se mnoho štědrých dárců setkalo s koledníky – třemi králi (anebo vhodilo svůj příspěvek do některé z kasiček) a podpořilo tak ty nejpotřebnější. Každá Tříkrálová sbírka a její koledníci kráčí v šlépějích těch, od nichž tato aktivita převzala svůj název. Kdo vlastně byli Tři králové a jak tato sbírka vznikla?

Tři králové se správně nazývají mudrci (mágové) z Východu. Jednalo se zřejmě o učence pocházející pravděpodobně z oblasti Přední Asie. Připomínáme si je 6. ledna, kdy církev slaví „Zjevení Páně“. Jedná se o jeden z největších křesťanských svátků v roce. Jejich jména „Kašpar, Melichar a Baltazar“ jsou v lidových vyprávěních užívána od 7. století, první zápis lze najít kolem 12. století. V Bibli, v Matoušově evangeliu, čteme: „Když se narodil Ježíš v judském Betlémě za dnů krále Heroda, hle, mudrci od východu se objevili v Jeruzalémě a ptali se: „Kde je ten právě narozený král Židů? Viděli jsme na východě jeho hvězdu a přišli jsme se mu poklonit.“ Když to uslyšel Herodes, znepokojil se a s ním celý Jeruzalém; svolal proto všechny velekněze a zákoníky lidu a vyptával se jich, kde se má Mesiáš narodit. Oni mu odpověděli: „V judském Betlémě; neboť tak je psáno u proroka: A ty, Betléme, v zemi judské, zdaleka nejsi nejmenší mezi knížaty judskými, neboť z tebe vyjde vévoda, který bude pastýřem mého lidu, Izraele.‘“ Tehdy Herodes tajně povolal mudrce a podrobně se jich vyptal na čas, kdy se hvězda ukázala. Potom je poslal do Betléma a řekl: „Jděte a pátrejte důkladně po tom dítěti; a jakmile je naleznete, oznamte mi, abych se mu i já šel poklonit.“ Oni krále vyslechli a dali se na cestu. A hle, hvězda, kterou viděli na východě, šla před nimi, až se zastavila nad místem, kde bylo to dítě. Když spatřili hvězdu, zaradovali se velikou radostí. Vešli do domu a uviděli dítě s Marií, jeho matkou; padli na zem, klaněli se mu a obětovali mu přinesené dary – zlato, kadidlo a myrhu. Potom, na pokyn ve snu, aby se nevraceli k Herodovi, jinudy odcestovali do své země“ (Mt 2,1-12). Tento text jasně hovoří o mudrcích, nicméně neuvádí jejich počet; další příběhy o nich známe pouze z legend. Z uvedeného textu je zřejmé, že putovali za hvězdou (patrně tedy byli znalí astronomie) a kromě Betléma, nad nímž se jasná hvězda objevila, se zastavili i v Jeruzalémě. Dítěti Ježíši přinesli významné dary – zlato, kadidlo a myrhu. Zlato vyjadřovalo úctu k novorozenému králi, kadidlo – vonná pryskyřice, odedávna až dosud používaná při bohoslužbách a obřadech, byla vyznáním víry v Ježíšovo božství (ve Starém i Novém zákoně je symbolem modliteb stoupajících k Bohu) a myrha – vonná mast s konzervačními účinky byla používaná mj. při balzamování mrtvých těl. Tento dar předjímal Kristovo utrpení a smrt na kříži. Traduje se, že mudrci se zastavili pro kadidlo v oblasti dnešního Ománu, kde se kadidlovník pěstoval již ve starověku.

Legenda vypráví, že císařovna Helena vyzvedla ostatky Tří mudrců a darovala je později biskupu Eustorgiovi z Milána. Jeho nástupce Protasius nechal pro ostatky zhotovit kamenný sarkofág, který se dnes nachází v kapli Tří králů v milánském kostele sv. Eustorgia. Viditelným důkazem úcty k Třem králům je rovněž zlatý relikviář z dílny Mikuláše z Verdunu, který se nachází v dómu v Kolíně nad Rýnem. Toto německé město je centrem úcty Tří králů.

Tříkrálová sbírka vznikla na základě staré lidové tradice, která má svůj původ ve středověku, kdy se ve městech a na vsích hrály hry o Třech králích. Představení vyprávěla biblický příběh o mudrcích z východu, kteří se přišli poklonit Ježíškovi v jesličkách v Betlémě a předali mu své dary. Chudé děti pak chodily 6. ledna oblečené za tři krále po domech s betlémskou hvězdou a kadidlem, zpívaly lidem koledu „My tři králové“ a posvěcenou křídou psaly na dveře domů K+M+B+ s příslušným letopočtem. Vždy za to dostaly nějakou odměnu. Písmena K (C), M, B jsou odvozena od latinské věty „Christus mansionem benedicat“, což znamená „Kristus ať požehná (toto) obydlí“. I současní tříkráloví koledníci takto označují domy a byty a přejí lidem „štěstí, zdraví, dlouhá léta“.

Koledující skupinky procházely naším městem 8. ledna. Kromě toho byly k dispozici kasičky v kostele sv. Mikuláše a v lékárně na náměstí u autobusové zastávky. Výtěžek sbírky je tradičně určen na pomoc nemocným, handicapovaným, seniorům, matkám s dětmi v tísni a dalším potřebným především v regionech, kde se sbírka koná. Část výnosu sbírky je určena na humanitární pomoc do zahraničí.

Srdečný dík všem, kdo pomohli sbírku u nás zorganizovat, zejména paní Evě Jenčíkové a jejím spolupracovníkům, paní Petře Čížkové a všem ostatním, zvlášť koledníkům. Dík patří také farnosti Týniště nad Orlicí a lékárně na náměstí u autobusové zastávky za umístění kasiček. Zároveň bych chtěla touto cestou poděkovat i naší skupince, kterou jsem jako vedoucí měla na starosti a všem dárcům, nejen těm, s nimiž jsme se potkali, prostě zcela všem. K+M+B+2022!

PhDr. Veronika Čepelková, zastupitelka města a předsedkyně Sociální a zdravotní komise